Pokušení být v církvi jen jako nájemník – papež František

26.07.2014 11:42

 

Církev není rigidní, církev je svobodná – zdůraznil papež František v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty (5.6.2014) a vykreslil přitom tři skupiny lidí, kteří se označují za křesťany: uniformisty, alternativisty a prospěcháři. Pro ně církev není domem, berou ji do nájmu.

Ježíš se modlí za církev a prosí Otce, aby mezi Jeho učedníky „nebyly rozdělení a sváry“. Papež František si vzal podnět z dnešního evangelia a zamýšlel se nad jednotou v církvi. „Mnozí – poznamenal – říkají, že jsou v církvi, ale jsou tam jen jednou nohou, tou druhou stojí venku. Nechávají si tak obojí možnost: být uvnitř i venku. Pro tyto lidi – upozornil František – církev není jejich domem, nepovažují ji za vlastní. Berou si ji do nájmu. Existují skupiny lidí, kteří si církev najímají. Nepokládají ji za svůj dům. Papež potom vypočítal tři skupiny křesťanů.

Uniformisti

Tu první tvoří ti, kdo chtějí, aby v církvi byli všichni stejní. Mohli bychom je nazvat uniformisty.

Uniformita. Rigidita. Jsou rigidní. Nemají svobodu, kterou dává Duch svatý. A směšují učení, které hlásal Ježíš, se svou vlastní doktrínou, svojí doktrínou stejnosti. Ježíš nikdy nechtěl, aby církev byla tak rigidní. Nikdy. A ti dotyční kvůli tomuto postoji nevstupují do církve. Říkají si křesťané, říkají si katolíci, ale jejich rigidní postoj je od církve vzdaluje.

Alternativisti

Další skupinou – pokračoval papež – jsou ti, kteří mají vždycky svoji vlastní ideu a kteří nechtějí, aby byla jako ta církevní; mají alternativu. To jsou alternativisté.

Vstoupím do církve, ale s určitou ideou, s určitou ideologií. Taková příslušnost k církvi je částečná. I oni mají jednu nohu mimo církev. Ani pro ně není církev jejich vlastní dům. Takoví si církev v určitém smyslu najímají. Existovali v počátcích hlásání evangelia! Vzpomeňme na gnostiky, které apoštol Jan silně káral... Říkají: »Ano, ano... jsme katolíci, ale s těmito idejemi.« Alternativa. Nesdílejí ono cítění, které je vlastní církvi.

Prospěcháři

A třetí skupina lidí, kteří si říkají křesťané, ale srdcem do církve nevstupují, jsou prospěcháři, kteří hledají výhody, jdou do církve kvůli osobním výhodám a v církvi potom kšeftují:

Kšeftaře dobře známe. Existovali však už od počátků. Vzpomeňme na Šimona Mága, Ananiáše a Safiru. Ti chtěli používat církev ke svému vlastnímu prospěchu. A viděli jsme takové ve farních či diecézních komunitách, v řeholních kongregacích. Mnohé takové dobrodince církve! Naparovali se jako by byli dobrodinci a nakonec si v ústraní dělali svoje kšefty. Ti také nepovažují církev za svoji matku, za vlastní. A Ježíš říká: nikoli. Církev není rigidní - jedna, jediná. Církev je svobodná.

V církvi – uvažoval dále papež – je mnoho charismat a velká různost lidí a darů Ducha. Pán nám říká: „Chceš-li vstoupit do církve, čiň tak z lásky, dej celé srdce a nekšeftuj kvůli svému zisku. Církev není dům, který si lze najmout. Církev je dům, kde se žije; je jako vlastní matka.

Nejsme stejní. Díky Bohu!

Není to snadné – připustil dále papež – protože pokušení jsou mnohá. Avšak jednotu v církvi, jednotu v různosti, ve svobodě, ve velkodušnosti působí Duch svatý. Je to Jeho úkol. Duch svatý vytváří harmonii v církvi. Jednota v církvi je harmonie. Každý jsme jiný - řekl dále - nejsme stejní. Díky Bohu! Jinak by to bylo peklo. A všichni jsme povoláni k poddajnosti Duchu svatému. Právě tato poddajnost je ctností, která nás zachrání před upadnutím do rigidity, alternativismu, prospěchářství či kšeftaření v církvi. Právě tato poddajnost mění církev z najatého domu na vlastní.

Převzato z webu České sekce Radio Vaticana

Redakčně upraveno